Jak fungují RNA vakcíny a co od nich čekat?

Snad ještě nikdy v historii nebyl vývoj vakcíny pod takovým drobnohledem, jako je tomu nyní. Vakcína proti onemocnění covid-19 je očekávána s nadějí, že se život vrátí k normálu, a farmaceutické firmy se předhání v jejím uvedení na trh. Velké pozornosti se dostalo hlavně RNA vakcínám od firmy Pfizer nebo Moderna. Jak fungují a proč je kolem nich i jistá kontroverze - to vše se dozvíte v dnešním článku.

O soutěži iGEM a našem projektu CYANOTRAP

Já snad ani nevím kde začít! Tento rok byl tak nabitý, že se bojím, abych se do toho nezamotala. Možná tedy začnu úplně jednoduše. Co je to vlastně ten iGEM. Jedná se o mezinárodní soutěž v syntetické biologii, které se každý rok účastní stovky týmů z celého světa. První ročník se uskutečnil v roce 2003 pod záštitou MIT v Bostonu. Letos se účastilo 249 týmu, a jeden z nich byl i ten náš! Týmy jdou do soutěže s projektem, kterým se snaží za pomocí biologie vyřešit nějaký globální nebo lokální problém. Může se jednat o projekty spadající do kategorie zdravotnictví, průmyslu nebo třeba životního prostředí. Do této kategorie spadal i náš projekt s názvem CYANOTRAP, snažíme se totiž o odstranění sinic z vodních ploch a degradaci jejich nejběžnějších toxinů.

Naše Project promotion video shnující celý náš projekt do 2 minut. Pokud nelze spustit, je možné si ho přehrát zde

Celé to začalo téměř před rokem, kdy dva mí spolužáci Barča a Standa vyvěsily po škole letáčky, že hledají lidi do týmu. O iGEMu slyšeli na konferenci a zaujala je tak, že se rozhodli jí zúčastnit. Postupně jsme se přidávali další z nás, až jsme utvořili tým patnácti nadšených studentů a byli jsme rozhodnutí se do toho vrhnout po hlavě. Že je iGEM dost komplexní dokazuje i to, že v našem týmu kromě molekulárních biologů a biochemiků byli i 3 informatici, 1 právník/ekonom a 1 PR osoba...? Prostě Klárka, která nám dělala grafiku, vizuální identitu, sociální sítě a spoustu dalšího.

iGEM totiž není jen o vědě. Je o realizaci celého projektu, tedy shánění financí na jeho provedení, shánění zázemí, komunikace s veřejností a prezentování našich výsledků. Právě i proto mě to tak neskutečně bavilo.

Státnice a nový obor v koronadobě

 Po delší odmlce jsem zase tu a od publikování posledního článku se toho spousta událo. Tak zaprvé, je ze mě paní bakalářka! Zdárně jsem dokončila bakalářské studium molekulární biologie a genetiky na Masarykově univerzitě. A zároveň jsem se vrhla na magisterské studium ale s novým oborem Biotechnologie. Je to úplně nový obor a hned zažívá křest ohněm v podobě dostanční vyuky. Tak jak to všechno proběhlo? To zjistíte v dnešním článku :)

Už jarní semestr probíhal velmi divoce. V březnu se zavřely vysoké školy a přešlo se na distanční vyuku. Přestože jsme měli dva velmi důležité předměty Cytogenetiku a Metody molekulární biologie, které jsou i státnicové předměty, učitelé se moc nepřetrhli a nasdíleli nám akorát prezentace bez jakýchkoliv komentářů. Na druhou stranu, čas který bych strávila na přednáškách jsem alespoň mohla věnovat dopisování mé bakalářské práce. Ta nesla název Nove trendy v metodách strukturní analýzy enzymů.

Samozřejmě že mé plány byly psát s předstihem, abych se potom nemusela stresovat. Ale znáte to. Největší část práce jsem nakonec napsala až v dubnu. Naštěstí nám ale díky uzavření škol posunuli termín odevzdávání prací až na začátek června, takže jsem nakonec vše v pořádku stihla. Výhodou také bylo to, že na našem oboru je bakalářská práce pouze teoretická - rešeršní. Uzavření škol nás tedy kromě omezení konzultací s našimi vedoucími moc neomezilo. Studenti jiných oborů, kteří měli v práci popisovat vlastní laboratorní experimenty to měli mnohem horší, protože spoustu pokusů nemohli dokončit.

Jak fungují viry * Biologie jednoduše

Přemýšlíte, jak srozumitelně vysvětlit svým blízkým - třeba seniorům nebo malým dětem - co jsou to viry a jak fungují? V následujícím článku se snažím to vysvětlit opravdu jednoduše, tak, aby to pochopil každý. Své si najdou ale ti, kteří už o virech něco ví. Tento článek totiž vznikl jako součást online kurzu pořádaných spolkem Generace Mendel, a v těchto kurzech se toho zábavnou formou dozvíte mnohem více. Po absolvování navíc získáte certifikát, se kterým se můžete pochlubit ostatním.

Online kurzy budou vycházet každý týden a první z nich, který se věnuje právě virům najdete tady. Kromě základů o stavbě virové částice nebo o mechanismu napadení buňky se dozvíte i odpovědi na palčivé otázky jako: Kolik je na světě virů? Který virus je ten největší? Jak se virová onemocnění léčí? A abyste ze všech těch virů neměli svíravý pocit, zakončíme to povídáním o těch, které mohou zachraňovat lidské životy.

A teď už k samotnému povídání... Bylo nebylo....

Představte si buňky, které tvoří naše tělo, jako malé továrny. Každá vyrábí součástky, které potřebuje k životu ona sama i buňky v okolí. Tyto součástky – bílkoviny – vyrábí podle plánku, který se nachází v samém jádře továrničky. Plánkem je DNA, molekula nesoucí mnoho informací. Buňka má, tak jako každá správná továrna, inženýry, dělníky a poslíčky, kteří zajišťují její správný chod, vybírají v plánku součástky, které je zrovna potřeba vyrobit a když je vyrobí pošlou je tam, kde je to zrovna potřeba.

Nedaří se zkoušky? Nezoufejte, tento vědec změnili svět i bez nich

Ať už jste na střední nebo vysoké škole, leden je prostě měsíc zkoušek, utrpení a zoufalství. Všem vám moc přeji, aby se testy a zkoušky vydařily. A pokud se něco náhodou nepodaří, nevěště hlavu - zdaleka nejste sami. V dnešním článku si představíme významného biologa, který změnil svět, a to - světe div se - i když se mu nepodařilo pořádně dostudovat.

Mám na mysli Johanna Gregora Mendela. Moravského rodáka, opata starobrněnského kláštěra a hlavně "otce genetiky". Pomocí svých systematických pokusů s hrachem objevil jednotky dědičnosti - tedy geny. Také popsal dominanci a recesivitu znaků a prokázal, že se genetická informace přenáší pohlavními buňkami. Mendel byl vskutku všestranný člověk. Kromě toho, že položil základy genetiky jako vědy, se ještě zajímal o meteorologii, včelařství, nebo byl ředitelem hypoteční banky.

 

Zdroj obrázku 

Tajemství hudebního sluchu

Co stojí za vnímám zvuků a tónů? Jaká je podstata rozeznání výšky tónu? Dá se hudební sluch nacvičit, nebo je čistě vrozený? Na to se pokusím odpovědět v dnešním článku. Protože sama hraji na příčnou flétnu a na klavír, je mi toto téma velmi blízké. Doufám, že zaujme i vás.

Nejprve bych začala samotným zpracováním zvukového signálu. Je to tak, že za vnímáním nádherné hudby nutící nás sušit slzy i za vnímáním kraválu z ulice nestojí nic jiného než prosté fyzikální zákony. Zvuk - to je vlnění, periodické kmitání, které se šíří vzduchem nebo vodou. Receptorům v uchu, které toto kmitání vnímají se říká mechanoreceptory (stejně jako třeba hmatovým buňkám).

Dědičnost homosexuality

Ráda bych dnes otevřela pro někoho možná stále kontroverzní téma o dědičnosti homosexuality. Výzkum v této oblasti stále pokračuje a od svých počátků prošel dost výzŕaznými obraty, tak určitě vydržte až do konce.

Jedna z prvních moderních studií zabývající se homosexualitou proběhla v 50. letech dvacátého století v Americe. Alfred Kinsey se svými spolupracovníky rozdělil stupně homosexuální chování do šesti kategorií - od výhradních heterosexuálů, přes ojedinělou nebo častější zkušenost se stejným pohlavím až po výlučné homosexuály. Poté dotazované lidy rozdělil do těchto skupin a výsledky jsou opravdu zajímavé - zvlášť rozdíly mezi pohlavími.

Saunování

Dnes byl dost pošmourný den. Zatažená obloha a deštivo. Naštěstí mě ale takové počasí rmoutit nemuselo, protože jsme s mamkou vyzŕazily do wellness rezortu, kde mají bazény a vířivky s příjemně teplou vodou a také hlavně saunový svět. Já jsem dost zimomřivá, snadno vychladnu a tak miluji teplíčko a nahřívání. V rezortu, kde jsme byli měli parní lázně a pak různé tématické sauny, jako třeba medová sauna, bylinná chýše, jeskynní sauna s výhledem na krásné ochlazovací jezírko a potůček.

Potřebuji relax!

Rozhodla jsem se přidat nové téma, ke kterému budou na tomto blogu přibývat články. Mám poměrně nabitý program, a zároveň nejsem ten typ člověka, který potřebuje pořád něco aktivně dělat, aby byl spokojený. Ráda vypnu, odpočívám, relaxuju, nebo nedělám vůbec nic. Kvůli povinnostem mi na to bohužel zbývá jen málo času, ale o to více jsou pro mě tyto chvíle cennější. 

Dalším důležitým tématem je pro mě omezení stresu. Všichni víme, jak je stres nezdravý a podněcuje vznik mnoha nemocí. Já bohužel neumím mít věci na háku a často se stresuji z úplných zbytečností a banalit. a tak si chvíle, kdy mohu být v klidu opravdu užívám.

Proto jsem se rozhodla založit i rubriku Relax. Bude míň vědecká, i když o něco v tom smyslu se pokusím taky. Budu s vámi sdílet chvilky, kdy se mi podařilo najít čas k odpočinku. Doufám, že budu moct vyzkoušet různé způsoby jak odbourat stres a únavu a podělit se o ně s vámi. Zároveň budu moc ráda, když mi napíšete, jak odpočíváte vy.

Když má někdo Gen válečníka...

Genetika chování je fascinující oblast a stále je obestřena spíš tajemstvími než vysvětleními. Je naše chování předurčeno geneticky, nebo se formuje spíš prostředím ve kterém vyrůstáme? U většiny znaků ať už fyzických nebo psychických mají svůj podíl geny (a často právě víc genů dohromady) i prostředí a u chování, které je velmi komplexní to platí dvojnásob. 

Typ chování, které je genetiky hojně sledováno je agresivita. Je geneticky podmíněna? Do jaké míry? Pokud ano, byla by možná nějaká genetická léčba? Na tyto otázky se bohužel nepodařilo najít jednoznačné odpovědi, i když dílčí výsledky jsou. 

Dnes bych chtěla mluvit o jednom genu, v médiích nazvaném jako Gen válečníka. Podle tohoto genu se tvoří enzym monoamin oxidáza, což je enzym, který v nervových buňkách odbourává přebytečné neurotransmitery, jako například adrenalin, serotonin a dopamin. Tím se tento gen podílí na regulaci naší nálady. 

Bez Éček bychom se moc nenajedli

Takzvaná Éčka jsou aditiva přidaná do potravin. Protože jejich názvy jsou většinou dlouhé a krkolomné, byly jim v Evropské unii přiděleny kódy začínající písmenem E. Éčka máme spojena s nezdravými chemickými příměsemi a mnohdy to tak i je, proto vybíráním potravin bez éček neuděláte chybu. Nicméně mnoho z těchto aditiv je přírodního původu a sama o sobě nejsou škodlivá, naopak by měla být důležitou složkou naší potravy.

Vyznat se v Éčkách není úplně jednoduché, naštěstí existuje spousta stránek, která obsahují jejich seznam a další údaje o zdravotní ne/závadnosti. Já jsem při psaní tohoto článku vycházela například tady z tohoto zdroje, kde to mají hezky barevně.

Bakteriofág, aneb uzdraví vás koupel v Ganze?

Jistě jste také kroutili hlavou, když jste se poprvé dozvěděli o posvátném hinduistickém rituálu, zahrnující očistnou koupel v řece Ganga -  navíc když taková informace je většinou doprovázena obrázkem znečistěné vodní plochy plné odpadků. Dnes si ale povíme, že - teoreticky vzato - vás koupel v této řece může zbavit neduhů jak duchovních, tak i tělesných.

zdroj obrázku

Abychom se dostali k pointě tohoto článku, musíme to vzít malou oklikou a vysvětlit si, co jsou to bakteriofágové. Bakteriofág doslova znamená požírač bakterií. Jsou to tedy viry, které napadají bakterie. Svoji obět zabijí tak, že se dostanou dovnitř bakteriální buňky, pomnoží se v ní a při uvolnění nových virů do okolí bakterie umírá. Protože bakterií je na světě strašně moc, bakteriofágů je ještě víc. Kde je dostatek kořisti, tam je i dostatek predátorů, a tak jsou bakteriofágové nejpočetnější entitou na světě. (Odhady jsou kolem neuvěřitelného čísla 10³¹, což je více než je všech živých organismů včetně bakterií)

Noc Vědců 2019

Letos jsem se poprvé účastnila Noci vědců a to rovnou jako jeden z organizátorů. Pokud náhodou nevíte o co se jedná, tak Noc vědců bývá pořádána jednou ročně a je to něco na principu Muzejní noci nebo Noci kostelů, tey že se otevřou vědecká pracoviště a veřejnost se může přijít podívat na různé pokusy, přednášky a nebo si rovnou něco z toho i vyzkoušet na vlastní kůži.

Do Noci vědců se zapojila i Masarykova univerzita a tak jsme se v rámci laboratoří, kam nyní chodím na praxi snažili vymyslet program, který by lidi zaujal. Všeobecné téma bylo "šetrně k planetě", takže jsme se snažili vést to v tomto duchu. Běžně se u nás ekologickým tématům nevěnujeme, a tak bylo těžké něco vymyslet, ale nakonec jsme měli například pokusy, které ukazovaly vliv kyselých dešťů, vznik mořských proudů, pozorování mikroplastů pod 3D mikroskopem nebo třeba matematickou simulaci efektu motýlích křídel na počítači.